Pověst o bílé kobyle
Kdysi dávno se povídalo, že v rybnících okolo Lipoltic bydlí vodník a stahuje do rybníka nevinné lidi. Po setmění se zjevoval jako bílá kobyla na místních loukách, kde se pásl. Nejdříve si místní mysleli že se jedná o mlhu. Ale jednou se stařenka nestačila vrátit z louky po setmění a kobylu spatřila. Ta se proměnila v černého psa a zmizela. Po vesnici se to rychle rozkřiklo a od té doby se lidé báli chodit ven po setmění. Až jednoho dne se rozhodli stateční mládenci, že tomu učiní konec. Vybavili se uzdou a ohlávkou a vyrazili koně chytit. Čekali mnoho nocí, až se kůn zjeví, až se jedné noci dočkali. Rychle vyrazili, že jí nasadí uzdu, ale místo hřívy nahmatali jen vzduch. V tu chvíli se kobyla zvedla na zadní, z tlamy jí vyšel ohnivý dech, který zasáhl nejbližší mládence a náhle zmizela. Od té doby se jí již nikdo nepokusil odlovit a občas se zde zjevuje dodnes. Třeba jí při lovu kešky spatříte. (volně převyprávěno na motivy knihy pověstí O. Lichtenberga)
