Sborník "Východočeský sport" r.1943 (o založení SK Lipoltice) Autor: Ladislav Deršák
Football na vesnici byl před patnácti lety jestě něčím, na co se starší generace dívala dosti nevraživě.
To nebyl pro ni tělovýchovný sport, ale něco, přičem děti starostlivých otctů a matek mohou jen rozbít boty a vzájemne se potlouci.
Proto také pro nás mladší byla kopaná něčím, co jsme znali jen z vypravování prázdninových a letních hostí a skutečný kopací míč byl pro nás nedostižný.
Do kopacího míče jsme si opravdu mohli kopnout jen o prázdninách, kdy do naší vesničky přijížděli měšťáci.
Jistě si proto dovede každý představit, jak jsme uvítali zprávu, ze i u nás bude založen skutečný footballový klub.
Nikdo si nedovede představit, s jakými těžkostmi bylo třeba zápasit, než po prvé naše jedenáctka mohla vystoupit před veřejností.
Vždyť neměla ani hřiště, které si doslova musela se členy tělocvičné jednoty vylámat ve skále.
A když byl roku 1930 ustaven SK Lipoltice, zdálo se, ze jeho život nebude mít dlouhého trvání.
Ale obětavou prací členů a hrstky příznivců přenesl se klub přes počáteční potíže a získával půdu u obecenstva a tím i nové členy a příznivce.
Z pocátku hrál klub jen prátelské zápasy, protože finanční stav nedovoloval, aby byl hlášen za člena VŽF.
Ale již za rok po svém vzniku se stal klub řádným členem VŽF.
U příležitosti přistoupení klubu za člena VŽF navštívil náš klub i bývalý tehdejší předseda VŽF a provedl čestný výkop k zahájení turnaje čtyř mužstev,
jehož vítězem se stala jedenáctka bývalé Zbrojovky Přelouč.
Jako druhý umístil se náš pořádající klub, třetí místo obsadila jedenáctka SK Choltice a poslední zůstal SK Prachovice.
Tento turnaj byl mezníkem prvého období. Jím získal si SK Lipoltice rázem přízeň širokých vrstev obecenstva,
které jej pak, všestranně podporovalo.
Nadšení širokých vrstev obecenstva přeneslo se v prvé řadě na členy spolku: ten slavil pravé triumfy nad odpůrci, kteří nemohli přijít footballu "na chuť".
Přistoupením za člena VŽF nastaly klubu i nové povinnosti, především hraní mistrovských zápasů.
Bohužel, veliké vzdálenosti, které dělily jednotlivé zúčastněné kluby tehdejší třetí třídy, zle ohrozily existenci klubu a zdálo se, že tentokrát klub snad nadobro zanikne.
Hráči ztratili chuť jezdit daleko a proto byly mistrovské zápasy odřeknuty.
Teprve nový předseda klubu Oldřich Karabec uvedl klub zase do normálních kolejí a dal mu vzpruhu k další činnosti.
Do tohoto období spadá druhý turnaj čtyř mužstev za účasti těchto klubů: pořádající klub SK Lipoltice, klub Durango z Prahy, SK Choltice a SK Doubravan Zaříčany.
Do téže doby spadá i turnaj čtyř v Práchovicích, kterého se zúčastnily SK Prachovice, dále SK Choltice, SK Lipoltice a Sparta Svinčany.
Na tomto turnaji opět vyvstaly zlověstné mraky deprese, které opětovně hrozily velikou klubovní krisí, a skutečně také k ní došlo.
Klub zarazil svoji činnost, tentokrát na delší dobu.
Teprve v roce 1938 nastává nové období zvýšené aktivní činnosti, kterou korunují velké úspěchy.
Prvním podnikem klubu byl opět pohárový turnaj čtyř mužstev: SK Lipoltice, SK Valy, Doubravan Zaříčany a SK Choltice.
Vítězem stal se SK Lipoltice, druhým Doubravan Zaříčany, třetí místo obsadila jedenáctka SK Choltice a jako poslední odchází SK Valy.
Od té doby výkony naší jedenáctky stoupají, nebývalou měrou.
Důkazem toho je pák, turnaj čtyř v Zaříčanech v roce 1946, kde naše mužstvo získává druhý pohár pro své barvy.
Od ,té doby nemá v nejbližším okolí soupeře a je nuceno zváti na své klubové podniky členy druhé a první třídy.
Zaznamenávám několik pekných výsledků: s SK Kolín 5:2; se Slavojem Pardubice 4:2; atd.
Po těchto úspěších stává se SK Lipoltice opět aktivním členem VŽF a čin je uveden ve skutečnost na jaře letošního roku.
Letní doba před mistrovskými zápasy je nyní vyplněna tuhými prípravnými zápasy k podzimním zápasům mistrovským, ve kterých náš klub chce hráti důležitou úlohu a věříme pevně,
že nezklame naši důvěru a že jej budeme moci již příští rok vidět hájit naše barvy ve druhé třídě.
